Hlavní menu


Navigace:

ÚvodOblast

Aktuální podmenu


Oblast

Vinařská oblast Uherskohradišťská

Z hlediska plochy vinic (něco přes dvě stě hektarů) i počtu vinařů je vinařská oblast Uherskohradišťská na Slovácku nejmenší. Spíš malé vinice, které netvoří větší celky se rozkládají mezi Chřiby na západě a Bílými Karpaty na východě. Na jihu oblast sousedí se strážnickou a bzeneckou vinařskou oblastí. Oblast tvoří severní hranici pěstování révy vinné na jihovýchodě Moravy. Hlavní pěstované odrůdy jsou Müller-Thurgau, Rulandské bílé, Muškát moravský a Ryzlink rýnský. Z červených odrůd, kterých se tu pěstuje poměrně málo, patří největší plocha Rulandskému modrému. Největší vinařské obce oblasti jsou Boršice u Buchlovic, Osvětimany a Mistřice. K zajímavostem, které můžete vidět při putování po Uherskohradišťské vinařské stezce nebo po Moravské vinné stezce patří největší památková rezervace vinohradnických staveb u nás ve Vlčnově, chráněný soubor šestnácti historických vinařských "búd" v sousedních Veletinách, regionální vinotéka na zámku v Uherském Ostrohu nebo zámecká vinotéka v Buchlovicích. Ze zajímavých vinařských akcí můžeme upozornit na vinobraní, které se koná v září v Modré, v říjnu pak ve Starém Městě nebo na březnovou výstavu vín v Boršicích.

Zajímáte-li se o svéráznou architekturu vinných sklepů, pak je Slovácko ideálním místem k návštěvě. Sklepy se totiž liší oblast od oblasti a často i obec od obce. Setkáte se mnoha sklepy, které byly v posledních letech nebo desetiletích modernizovány, ale i se sklepy, které vypadaly stejně za dob našich dědů.

Mapa vinařských oblastí

Polešovice

Obec Polešovice leží jihozápadně od Uherského Hradiště na předělu Dolnomoravského úvalu a pohoří Chřiby. Jedná se o vinařskou obec s bohatou historií a mnoha původními tradicemi. Je známá nejen svými rozsáhlými vinicemi a sady, šlechtitelskou vinařskou stanicí, ale především kvalitou vína vyrobeného ve zdejších malebných vinných sklepech. Území Polešovic bylo osídleno už od mladší doby kamenné, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Asi nejvzácnějším nálezem je tzv. Polešovický poklad z mladší doby bronzové, největší svého druhu na Moravě. V době Velkomoravské říše se zde rozkládala osada Záblacany. První písemná zmínka o Polešovicích pochází z roku 1220. Osudy nedalekého Velehradského kláštera, k němuž Polešovice patřily ovlivňovaly dějiny obce po celý středověk. Dominantu Polešovic tvoří barokní farní kostel sv. Petra a Pavla s erbem, z dalších památek vzpomeňme barokní sochu sv. Floriana z 2. poloviny 18. století, sochu sv. Marka na Horním konci, smírčí kříž snad ze 16. století u polní cesty v Grejtech a pamětní kříž na Salajce datovaný 1791. Mezi obcemi Nedakonice, Polešovice a Uherský Ostroh se nachází pěkný příklad lužního lesa chráněný jako přírodní památka Kolébky.


Historie vinařství na Moravě

Začátky vinařství na Moravě spadají do období velkého rozmachu pěstování vinné révy v Panonii za císaře Proba (276-282). Již z této doby se dochovaly pozůstatky vinařského nože u Pálavy.

K většímu rozšíření vinic došlo s příchodem křesťanství v období Velkomoravské říše. První písemná zmínka o vinicích je z roku 1101, která byla nalezena v základní listině benediktýnského kláštera v Třebíči.

V průběhu dalších staletí se nabývalo víno na oblibě a vinice se rozšiřovaly po celém území jižní Moravy. Ve třináctém století byly vydány první zákony o dovozu vína, aby se zabránilo nadměrnému dovozu ze sousedního Rakouska.

Již v prvních dobách mohutnějšího rozvoje viničních ploch bylo našim předkům jasné, že poloha a půda jsou pro množství a kvalitu vína rozhodující.

V době vrcholného rozvoje vinařství se dá odhadnout podle lánové vizitace plocha vinic rustikálních asi na 17 000 ha jen v nejintenzivnějších vinařských oblastech krajů brněnského, znojemského a uhersko-hradišťského. Po hrůzách a pustošení pobělohorského rozloha vinic klesla.

Až koncem 18. století nastala obnova vinic a výnosy rostly takovým způsobem, že spotřeba vína se v té době odhadovala na 56 l za rok na jednoho obyvatele Moravy.

V roce 1890 v Šatově byl objeven révokaz (kořenová mšice ). O 12 let později byli jmenováni inspektoři vinařství, jejichž hlavním úkolem byl boj s révokazem a houbovými chorobami.

První světová válka způsobila úpadek vinařství na Moravě.

Systém obdělávání vinic a pěstování révy na naše podmínky zdokonalila skupina vědců z Vinařského ústavu Vysoké školy zemědělské v Lednici.

Oblast Slovácko

Realizace: MaxWeb